Zhluboka se nadechl kouře a pomalu ho vydechl. Většina jeho tváře byla
zahalena tlustou, starou kapuci, která skrývala jeho tvář.
Představil se nám jako Bard, ale nikdo mu nevěřil. Jeho hlas byl
hluboký a drsný. Měli jsme podezření, že putoval v tom strašidelném
lese sám.
Nicméně nám nabídl, že nám poví příběh, pokud mu
dáme něco k jídlu a necháme ohřát u ohně. Dovolili jsme mu, aby
přisedl, nebylo to kvůli jeho pohádce, ale nemohli jsme ho nechat
cestovat dál tím strašným lesem. Navenek jsme byli klidní, ale byli
jsme ve střehu, abychom byli připraveni pro případné nebezpečí. Byla
ledová noc, a jeho tichý hluboký hlas jakoby se nesl přes hory. Odložil
svou píšťalu, otevřel ústa a začal vyprávět.
Episoda 1: Genesis
Příběh, který vám řeknu je o těch, jimž říkáme bohové. Poslouchejte pozorně, protože toto je pravdivý příběh.
Dávno, v časech před myšlenkou, byla planeta, ve které bylo všechno
tvoření pomíchané. Zeměkoule byla malá a velká, tmavá a jasná, všechno
a nic.
Před sto miliony let, začala zeměkoule růst a
začali se v ní vytvářet dvě síly. Jak rostly, vyvinulo se jim vědomí a
ego a rozdělili se na světlo a tmu. Světlo se stalo ženou a nazvalo se
Einhasad, tma se stalo mužem a nazvalo se Gran Kain. Tyto dvě bytosti
způsobily začátek celého vesmíru, a všichni je dnes známe.
Einhasad a Gran Kain spojili své síly, aby unikly ze zeměkoule. Při
úniku se zeměkoule rozbila na několik částí. Některé vzlétli a stalo se
z nich nebe, některé spadly a stala se z nich země. Mezi nebem a zemí
další části vytvořily vodu a půdu.
Duch země nazývaný
Éther, byl při uniku také zničen. To na světě stvořilo mnoho druhů
zvířat a rostlin. Z ducha Étheru byl stvořen "Genesis". Byl
nejsilnějším ze svého rodu obrů. Obři byli známí svou moudrostí,
inteligencí a silou. Svou věrnost slíbily Einhasad a Gran Kainovi,
protože to oni stvořili jejich život a svět. Bohové byli spokojeni a
jmenovali obry mistry všech živých bytostí. To bylo před smrtí a ráj
opravdu existoval.
Einhasad a Gran Kain zrodily své božské
potomky. Prvních pět se stalo vládci zeměkoule. Nejstarší dcera Shilien
se stala bohyní vody. Nejstarší syn Paagrio řídil oheň a druhá dcera
Maphr řídila zemi. Druhý syn Sayha se stal mistrem větru. Pro nejmladší
dceru Evu, již nic nezůstalo a tak stvořila básně a hudbu. Zatímco jiní
bohové byli zaneprázdněni svými povinnostmi. Eva psala básně a skládala
hudbu. A tak začal věk a na zemi nebylo žádné místo, o kterém by bohové
nevěděli.
Episoda 2: Stvoření Ras
Einhasad byla bohyní tvoření a k tomu používala svého ducha. Její děti používali její moci pro stvoření těchto forem života:
Shilien vštípila ducha vody do první formy, která byla vytvořena. A tak byla vytvořena rasa elfů.
Paagrio vštípil ducha ohně do druhé formy, která byla vytvořena. A tak byla vytvořena rasa orků.
Maphr vštípila ducha země do třetí formy, která byla vytvořena. A tak byla vytvořena rasa trpaslíků.
Sayha vštípil ducha větru do čtvrté formy, která byla vytvořena. A tak byla vytvořena rasa arteias.
Gran Kain byl bůh ničení. Když viděl práci Einhasad, stal se zvědavým a
závistivým. Napodobil tedy Einhasad a vytvořil formu k obrazu svému.
Poté šel za Shilien, jeho nejstarší dcerou, a žádal ji, aby formy
vštípila ducha vody. Shilien byla velice překvapená a řekla mu. "Otče,
proč to chceš udělat? Einhasad, má matka, je bohyní tvoření. Prosím
nechtějte práci, která vám nenáleží. Stvoří, které dostane život od
boha ničení jen způsobí pohromu."
Ale Gran Kain se jen tak nevzdává. Po dlouhé době přesvědčování, dostal Shilienin souhlas.
"Musím to udělat takto. Svého ducha vody jsem již dala matce, ale tobě
můžu dát zbytky." Shilien dala Grain Kainovy ducha špinavé a nečisté
vody. Grain Kain mel velikou radost.
Nicméně Grain Kain
cítil, že jeden duch pro jeho stvoření nestačí. A proto zašedl za
Paagrionem, jeho nejstarším synem. Stejně jako Shilien i Paagrio
varoval svého otce. Však nemohl odmítnou svého otce a tak mu daroval
ducha umírajícího ohně. Grain Kain měl velikou radost.
Maphr se slzami v očích také varovala otce, ale po jeho naléhání mu
dala ducha neplodné a znečištěné země. Sayha, po jejím přesvědčení,
dala otci ducha divokého a nezkrotného větru.
Když Grain
Kain získal všechny duchy spokoje křičel "Podívejte se na bytosti,
které já stvořím! Podívejte se na ty kteří dostali ducha vody, ducha
ohně, ducha země a ducha větru! Budou silnější a chytřejší než obři!
Budou ovládat celý svět!"
Grain Kain s pýchou křičel k
celému světu a vštípil duchy do své formy. Výsledek byl katastrofální.
Jeho potomci byly slabí, hloupí, lstivý a zbabělí. Všichni Kainovým
výtvorem pohrdali. Aby Kain překonal své hanebné selhání, opustil své
potomky a na nějaký čas se ukryl před zraky ostatních. Jeho potomci
jsou dnes nazýváni lidmi.
Rasa elfů byla moudrá a dokázala
používat magii. Nebyli však tak moudří jako obři a proto je obři
nechali pracovat v politice a magickém umění.
Rasa orků
byla silná. Měli nevyčerpatelnou sílu a jejich zuřivost je poháněla
kupředu. Nebyli však tak silní jako obři a proto je obři ponechali
válečnému umění.
Rasa trpaslíků byla zručná. Trpaslíci
byly dobří inženýři, zruční matematici a vynikaly v mistrovství jemného
umění. Obři jim proto dovolili pracovat ve výrobě a bankovnictví.
Okřídlená rasa arteias nadevše milovala svobodu a volnost. Obři si
chtěli podrobit létající rasu, avšak když arteisanům sebrali svobodu,
rychle zeslábli a zemřeli. Obři byli smutní ze svého skutku, a proto
nechaly arteisany volně létat. Ty jim na oplátku nosily informace z
celého světa.
Lidé nedokázali udělat nic dobře a tak se
staly otroky obrů. Dělali všechnu špinavou práci. Život lidí nebyl o
nic lepší než život zvířat.
Episoda 3: Válka Bohů
Gran Kain byl nepřemožitelný bůh. Udělal však velkou chybu, svedl
Shilien, nejstarší dceru Einhasada. Gran Kain a Shilien dokázali svůj
poměr utajit před Einhasad jen do doby než Shilien otěhotněla. Když to
Einhasad zjistila, strašně se rozzuřila. Svrhla svou dceru z trůnu
vodní bohyně, a rozhodla se ji vyhnat na kontinent. Gran Kain se k
Shilien otočil zády a zanechal jí jejímu strašlivému osudu samotnou.
Opuštěná a těhotná Shilien uprchla na východ do temných lesů. Zde v
ukrutných porodních bolestech proklínala Einhasadu a Gran Kaina.
Shilieniny děti, poznamenané zoufalstvím a hněvem se stali démoni. Mezi nimi byli i nejsilnější monstra kontinentu - Draci.
A tak bylo zrozeno šest draků na potrestání šesti bohů. Shilien byla
naplněna hněvem k Einhasad protože ji vyhnala a ke Gran Kainovi za to,
že ji svedl a odvrhl. Spojila sílu svých dětí a vytvořila armádu, která
ji měla pomstít.
Nejsilnější draci byli veliteli armády
démonů, určené k zabití bohů. Doslechla se to i Aulakria, drak světla,
a se smutkem v očích řekla:
"Matko, ty nevíš, co děláš. To
opravdu chceš navždy zničit bohy? Opravdu chceš, aby se tvůj otec,
matka a sourozenci váleli na zemi v kaluži své vlastní krve?"
Shilien však Aulakriu neposlechla.
Konečně armáda démonů napadla palác, kde žijí bohové, a strašlivý boj
začal. Šest draků zničilo vše, co bylo v paláci. Dokonce i bohové byli
vystrašení neuvěřitelnou mocí draků. Bitva neměla konce. Přesto,
jestliže by válka nepřestala, svět by zanikl a s ním i všechny živé
bytosti.
Mnoho božích bojovníků a démonů bylo zabito.
Každý den se zahřmělo, když se obě armády střetli v boji. Obři a jiné
živé bytosti země se třásly a sledovali hrozný boj.
Prudká
bitva pokračovala po několik let a nakonec se rovnováha postupně
naklonila k jedné ze stran. I přes četná a vážná zraněni, Einhasad a
Gran Kain, měli větší moc a pobily mnoho démonů.
Draci
stále bojovali, ačkoliv měli vážná zranění. Jejich únava byla stále víc
a víc jasnější. Po nějakém čase to vypadalo, jakoby válka skončila
zničením Shilieniny armády. Nakonec draci roztáhli své křídla a daly se
na útěk. Zbývající démoni se k nim přidali. Bohové chtěli pobít
prchající armádu, ale jejich zranění byla tak vážná, že pouze
přihlížely ústupu draků a démonů.
Když Shilieniny děti
prohrály válku, Shilien nemohla vydržet svůj smutek. Vytvořila si proto
Podsvětí a stala se jeho vládkyní.
Episoda 4: Povodeň
Když byla Shilien pryč, zdědila Eva trůn vodní bohyně. Eva byla vždy
trochu bláznivá, ale potom, co postihlo její starší sestru a následné
válce mezi bohy, stala se téměř šílenou. Aby se vyhnula té strašné
odpovědnosti, kterou po své sestře dostala, vykopala si Eva v jednom ze
svých jezer ukryt, do kterého se schovala.
Bez bohyně
vody se vodní duše pohybovaly zmateně a bezcílně. Někde tekla voda
proudy a tvořila velké močály, jinde voda netekla vůbec a tvořila
pouště. Velká část kontinentu se dostala pod vodu a v oceánech se zase
začali objevovat ostrůvky. Na některých místech pršelo dnem i nocí až
do doby než byly zaplaveny i špičky hor.
Tam kde zůstal
nějaké suché místo, všechny bytosti se na něj hrnuly, aby povodeň
přežily. Všechny živé bytosti na kontinentu trpěli a tak obři za
všechny živé bytosti poprosili bohy o pomoc.
Einhasad a Grian Kain hledali všude na kontinentu, až konečně našly jezero, ve kterém byla Eva ukryta.
"Evo podívej se co se stalo, kvůli tvé zbabělosti. Zničila jsi harmonii
tohoto kontinentu, který jsme vytvořily s velkým úsilím. Už ti nebudu
tolerovat tvou lhostejnost!" Einhasad byla tak rozčílená, že její oči
plály rudým plamenem.
Kvůli záplavám mnoho obrů a zvířat a
bytostí uteklo do podsvětí k bohyni Shilien. To dělalo Einhasad velké
starosti. Eva se třásla strachem a nakonec se podala vůli matky. Když
Eva konečně usedla na trůn vodní bohyně, pohromy přestaly. Nicméně bylo
velmi obtížné obnovit zaplavený kontinent.
Episoda 5: Problém s Obry
Obři začali pochybovat o své víře k bohům. Grain Kain ukázal svou
hloupost tím, že stvořil tak podřadnou rasu jako jsou lidi. Navíc kvůli
jeho oplzlým skutkům a Einhasadini žárlivosti, bylo stvořeno podsvětí,
z kterého vyšlo mnoho démonů. A završila to neschopnost Evy, kvůli
které byl kontinent téměř zničen. Semínko pochybností začalo klíčit v
mysli obrů. Takovým to bohům jsme slíbily věrnost?
Obři si mohli dělat co chtěli, podle potřeby se mohly pohybovat v
božském paláci. Dokázali použít kouzlo k tomu, aby zvedli ostrov do
vzduchu a žily jako bohové. Dokázali si prodloužit život, že byli
nesmrtelní jako bohové. Obři si začali myslet že jejich síla je stejná
jako ta božská. Přes jejich velkou moudrost se stali arogantními.
A tak se obři rozhodli stát se bohy.
Začali experimentovat s úpravou bytostí aby mohly vytvořit nové rasy.
Obři seslaly tak silné kouzlo aby mohli konat tyto zázraky -"věda".
Obři svým uměním začali vytvářet armádu, která by měla sloužit k boji
proti bohům. Tam, kde zklamala Shilien mělo uspět šest draků a
nespočetně démonů.
Bohové to viděli a byli rozzuřeni.
Einhasad bohyně, která jediná měla právo tvořit byla němá hněvem.
Přísahala že zničí všechny obry, kontinent i celý svět. Grain Kain jí
prosil aby zůstala klidná.
"Tak jako vy jste matka
tvoření" řekl "já jsem bůh ničení. Sama víš čím jsem musel projít a co
jsem způsobil, když jsem prahnul po tvé úloze.
Já
potrestám obry za jejich aroganci, jestliže pořád chceš zničit svět,
budu proti tobě bojovat se vším co mám" Grain Kain nechtěl dovolit
zničení kontinentu za žádnou cenu a Einhasad byla velice uražena.
Nicméně oba byli stejně silní a proto Einhasad nemohla nic udělat.
Einhasad nakonec ustoupila. Aby potrestala obry, rozhodla se že si
půjčí Grain Kainovo kladivo - známé jako kladivo zoufalství. Kvůli jeho
velké ničivé moci ho Grain Kain ještě nikdy nepoužil. V zuřivosti
Einhasad zvedla kladivo vysoko nad hlavu a svrhla ho do středu města
obrů.
Episoda 6: Konec Věků
Až když začali z nebe padat rudé plameny, uvědomili si obři že udělali
velikou chybu. Proto spojili své síly v snaze odvrátit zuřivé poselství
Einhasadinina Kladiva Beznaděje. Avšak i s jejich vskutku obří sílou se
jim podařilo změnit směr kladiva jenom nepatrně, a to stále sestupovalo
na zem.
Jediný jeho úder stačil na zničení největšího
města světa, bezpočet obrů a jiných národů zaniklo v jediném okamžiku.
V zemi zůstal obrovský kráter a ohromné vlny pokryly jeho povrch. Když
to všechno skončilo, téměř všichni obři byli mrtví.
Ve
snaze vyhnout se Einhasadininmu hněvu, ti kteří chtěli přežít utekli na
východ. Jejich cesta se téměř shodovala s trasou, kterou kdysi letěla i
Shilen. Avšak Einhasad obry nepřestávala lovit a jednoho po druhém je
spalovala blesky, které používala místo šípů. Zbývající uprchlí obři se
třesouce strachy začali modlit ke Gran Kainovy.
"Gran
Kaine, Gran Kaine! Už jsme si uvědomili pochybnost našeho konání. Jenom
ty můžeš zastavit hněv a amok který se zmocnil Einhasad. Nenech nás
vyvraždit! Nás, kteří jsme byli zrozeni na stejném místě jako ty, kteří
jsme nejmoudřejší a nejsilnější stvoření na zemi!"
Gran
Kaina se najednou zmocnila veliká lítost nad těmato ubohýma stvořeníma
a pochopil, že obři už trpěli dostatečně za svoje opovážlivé chování.
Vzal proto nejhlubší vody jižních moří a zatarasil Einhasad cestu.
Einhasad byla zlostí bez sebe. "Co to má znamenat?! Kdo se opovažuje
postavit se mi do cesty? Evo, má milovaná dcero, okamžitě odstraň vodu,
která mi brání v cestě, jinak se připrav čelit osudu své starší
sestry!"
Eva se bála Einhasad a proto okamžitě vrátila
vodu zpět do moře. Einhasad pokračovala v lovení obrů zabíjejíc jednoho
za druhým. Obři začali opět žadonit u Gran Kaina o pomoc."
Gran Kaine! Ty jež jsi nejmocnější z bohů! Einhasad nás nepřestává
lovit, rozhodla se nás všechny vyhubit! Vzýváme tě- prosím měj
slitování a zachraň nás!"
Gran Kain zvedl zemi, na které obři stáli. Vysoký sráz znemožnil Einhasad lov a ona hlasitě zvolala."
Maphr, má milovaná dcero! Kdo se to opovažuje protivit se mi? Okamžitě
vrať tu zem zpátky dolů, jinak tě potká osud tvé sestry!"
Vystrašená z těchto slov se Maphr pokusila vrátit zem dolů, ale Gran Kain ji zastavil."
Proč to už konečně nevzdáš, Einhasad? Celá země zná tvůj hněv a obává
se ho. Moudří ale pochabí obři cítí svou chybu každou částečkou svého
těla. Nech je být! Národ hrdých a vznešených stvoření- které svého času
vládli světu - se skrývá na úzkém lánu země a třese se strachy ve snaze
utéct před tebou. Už nemají na to, aby mohli měřit sílu s bohy. Tohle
místo bude navěky vězením obrů. Utiš svůj hněv, tvoje pomsta je
dokonána."
Einhasad zuřila, ale nemohla konat proti Gran
Kainově vůli- byl totiž obdařen stejnou mocí jako ona sama. Rozhodla se
proto, že bude lepší- jak řekl Gran Kain- nechat obry na tom rovném,
nehostinném kousku země. Nechat je navěky litovat své hříchy raději než
je všechny pobít. Ukončila teda svůj lov a vrátila se domů.
Později
už Einhasad téměř nezasahovala do dění na zemi, protože byla velice
zklamána bytostmi které na ní žili. Gran Kain také souhlasil, že už se
na zemi nebude ukazovat. Věk bohů se chýlil ke konci.
Episoda 7: Zpátky u ohnište
Cizinec se odmlčel.
Byli jsme tak pohlceni příběhem, že se počas vyprávění nikdo ani
nehnul. Cizincův hlas, i když měkký, nám pronikal hluboko do hlavy-
působil, jako by se za tím skrývala magie. Legenda, kterou nám
vyprávěl, byla úplně jiná od té, kterou jsme znali my, ale kupodivu
nikdo nic nenamítal. My, nejzkušenější válečníci kteří chodí po téhle
zemi, jsme byli fascinováni jeho vyprávěním, a přesto také trochu
nervózní a vyplašení z tohoto jednoduchého muže. Když nedaleko
znenadání vzlétla sova, pleskot jejích křídel způsobil, že sebou
všichni polekaně trhli.
Cizinec se pousmál, zvedl doutnající dýmku ke svým rtům a pokračoval ve vyprávění.
"Neodsuzujte hned můj příběh za to, že je jiný než jaký o bozích znáte
vy. Neexistuje žádný důkaz, že vaši kněží jsou blíž k pravdě nežli
potulní básníci. Minulost bohů je jenom jejich vůle, nikoli vůle lidí.
Jak tedy mniši mohou znát pravdu? Teď už ale opět poslouchejte. Tohle
je příběh země po odchodu bohů. Vaše vlastní historie.
Episoda 8: Následky Války
Po náhlom zmiznutí obrov upadol svet do veľkého nepokoja. Elfovia,
orkovia, trpaslíci a ľudia, zvyknutí na vládu obrov boli odkázaní sami
na seba. Na vrchole tejto strašidelnej novej vlády, svet v ktorom žili
bol poznačený úderom Kladiva Zúfalstva. Mnohí zomreli počas pohromy
ktorú vyvolala Einhasad a mnodí ďalší zomreli v nastávajúcom chaose.
Rasy na zemi sa modlili k bohom za spásu, ale bohovia neodpovedali.
Prví kto sa chopil moci nad situáciou boli elfovia, keďže to bola rasa
zodpovedná za politiku počas vlády obrov. Elfovia úspešne zjednotili
rasy a pokračovali v bežnom živote. Ale časom sa ukázalo že elfovia
nemali schopnosti vládnuť tak ako obrovia. Prví kto sa postavili proti
elfom boli orkovia.
"Sú elfovia silnejší ako my? Nie! Majú elfovia právo vládnuť nám? Nie! Nedopustíme aby tí čo sú slabší ako my nám vládli!"
Vojenská moc orkov bola veľká a po živote v mieri nemali elfovia šancu
proti hrdým a nebojácnym orkom. Väčšina územia sa rýchlo stala orkským
teritóriom a elfovia boli zatlačení na kraj kontinentu. Tam elfovia
vyhľadali pomoc trpaslíkov, ktorí so svojim veľkým bohatstvom a lepšími
zbraňami mali šancu proti orkom.
"Rasa zeme," kričali
elfovia, "Pomôžte nám. Násilné orkské hordy nás prenasledujú s ich
brutálnou mocou. Poďte -- spolu s nimi bojujme."
Ale
trpaslíci chladne odmietli ich volania o pomoc. V ich očiach sa svet
obrátil v prospech orkov. A nebol dôvod aby sa pragmatickí trpaslíci
spájali so slabými elfmi. Elfovia boli nahnevaní, ale nemohli zmeniť
ich rozhodnutie.
Elfovia sa rozhodli hľadať pomoc u
arteianov - rase vetra. Ich výzvedné znalosti a vzdušné útoky by boli
dostatočnou pomocou pre elfov v boji proti orkom. Elfská delegácia sa
vypravila na kraj sveta hľadať pomoc arteianov.
"Rasa
vetra, pomôžte nám! Barbarskí orkovia nás utláčajú svojou silou. Spojme
svoje sily a spoločne ich priučme ich hlúposti!"
Ale, ako
vždy, arteiania nemali záujem o politiku alebo vojny zeme. Rozhodli sa
zostať neutrálni a schovali sa hlbšie vo vnútrozemí. Elfovia boli
zúfalí.
"Beda, nikto nám nepomôže! Je toto náš koniec? Získajú hnusní orkovia všetky územia, slávu a bohatstvo pre seba?"
Episoda 9: Nová Aliance
Odmítnuti užitečnými trpaslíky a neutrálními Arteias, opuštění Elfové
vedli válku proti Orkům. Opuštění truchlily nad jejich osudem, Elfové
byli překvapeni objevením neznámého cizince v jejích řadách. Cizinec si
poklekl před Elfským králem, kdo vykoukl blíže k prohlédnutí cizince
byl zástupce Lidské rasy. Cizinec nosil věnec vytvořený z větviček.
"Kdo je to? Vládce nevznešených lidí?" ptal se Elfský král."Přišel si aby si zesměšnil náš nepříjemný vztah?"
Člověk sklonil svou hlavu a řekl, "Ne, moudrý králi. Přišli sme zjistit
jestli by vám naše chabé vojska mohly nějak pomoci."
Elfové se radovali, ačkoli lidé byli hloupí a slabí, jejich ohromné
počty by mohly pomoci v bitvě."To je velmi chválihodné lidský králi.
Elfský král se podřídil. "Můžeš býti bezvýznamná bytost, ale tvá
věnovaná oddanost a tvá ochota obětovat svůj život pro nás je
obdivuhodná. Vstup do bitvy a určitě získáš postavení přímo pod Elfskou
rasou."
Lidský král se hluboce poklonil před elfským králem, poté zvedl svou hlavu, obklopen jeho elfským protějškem.
"Nejvznešenějsí Elfský králi", řekl, "My lidé máme ale jeden požadavek
předtím než začneme bojovat pro slavné vítězství elfské rasy. Jsme
příliš slabí. Naše zuby nejsou schopny poškrábat kůži orků a naše drápy
jsou nepoužitelné proti jejich svalům. Žádáme tě, uděl nám sílu
postavit se proti nim. Nauč nás znalosti tvojí magie."
Tento drzý požadavek šokoval a rozvzteklil elfy. Naučit lidi magii?
Nikdy! Kouzlení magiie přemění člověka v hromádku popelu, ale elfská
vůdkině Veora prosila. Cítila že lidé nebudou ohroženi a měli by být
vážení. Lidé byli příliš slabí, pochybovali že by lidé mohli ultouct
orky bez pomoci. A z jejich podřadnou mysli, by lidé nebyli ohroženi
dokonce i kdyby se byli schopni naučit magii. Toto postavení proti
králi ji později mohlo stát život.
Lidé rychle pohltily
cestu magie, učili se mnohem rychleji než elfové očekávali. Lidské
těla, ačkoli nebyli tak silné jako orkské, zesílili díky tvrdé práci a
boji mezi sebou. Byli obratní se svými rukami a mohli zručně ovládat
zbraně, a více než všechno ostatní, jejich počty byly obrovské a
působivé. Během krátké doby se lidská vojska stala hrozivou sílou.
Episoda 10: Zrada Spojencov
Ľudsko-Elfská aliancia začala premáhať orkov. Keď sa vojna obrátila v
prospech aliancie, trpaslíci zmenili názor a začali vyrábať zbrane a
zásoby pre ľudí. So silnejšou zbrojou a ostrejšími zbraňami od
trpaslíkov dokázali ľudia poraziť orkov aj bez pomoci elfoských síl.
Elfovia si začali byť neistí, aj keď počet aliančných víťazstiev
narastal. Cítili že ľudia sú silnejší a mimo ich kontrolu. No aj
napriek tomu elfovia nedovolili aby ich neistota ich trápila, lebo
neverili že by sa najnižšia zo všetkých rás - ľudský odpad - mohla
vzbúriť. A s prichádzajúcim víťazstvom nad orkami nemali ľudia čas sa
zaoberať obavami z ľudí. Ľudia postupne získavali väčšiu magickú moc a
eventuálne sa vojna skončila elfsko-ľudskou alianciou. Orkovia boli
donútení podpísať ponižujúcu mierovú dohodu a rýchlo sa stiahli do
bezpečia ich nór v severných častiach Elmoru.
Vodca orkov
sa pri odchode smial, "Hlúpi elfovia. Toto víťazstvo nebolo vaše, ale
tých špinavých ľudí. Ako teraz chcete ovládať monštrá, čo ste sami
stvorili?"
Pravdivé boli jeho slová a elfovia teraz čelili
novej hrozbe - ľuďom. Ale po dlhom boji ostali elfovia príliž unavení
na ďalší boj. Naopak ľudia s novonadobudnutou mágiou boli silní. A tak
ľudia povstali proti elfom.
Príliž neskoro si elfovia
uvedomili že chovali na svojich prsiach hada. Začal sa neľútostný boj
mágie proti mágii a zem sa znovu otriasla. Ale elfovia boli príliž
slabí aby mohli odporovať ľuďom. Elfovia boli postupne utláčaní až kým
sa dali na ústup do bezpečia ich lesa. Z tohto bezpečného miesta sa
pripravovali na posledný úder proti ľuďom. Elfská mágia bola v týchto
lesoch najsilnejšia a tak chceli využiť túto výhodu v ich prospech.
Elfovia vykopali hlboké chodby, ktoré sa vzápätí ozývali zvukmi mečov a
výkrikov boja. Ale jasnými víťazmi v trojmesačnom obliehaní boli ľudia.
Ani elfská hrdosť, ani sila elfského lesa, ani silnejšia elfská mágia
nemali šancu proti nekonečnému zástupu ľudskej armády. Elfovia utrpeli
obrovské straty a dali sa útek hlboko do lesa. Pri ústupe vytvorili
silné magické bariéry okolo lesa aby zabránili vsupu ľudí a iných rás.
A tak sa ľudia stali dobyvateľmi sveta.
Episoda 11: Návrat k ohništi
Cudzinec zdvihol pohľad, jeho posledný príbeh sa skončil.
Ten príbeh bol iný ako ktorýkoľvek čo sme počuli, ale bol nám záhadne
povedomý. Nádherná elfská deva sediaca s nami bola ticho, slzy jej
tiekli z očí.
Noc bola hlboká počas jeho rozprávania a
zvuky nočných zverov utíchli. Vietor prestal hladiť listy nad našimi
hlavami a aj voda v neďalekom potoku akoby stíchla. Nocou sa ozýval iba
zvuk našeho dýchania a praskanie ohňa. Zdalo sa ako keby celá príroda
načúvala príbehu vyprávanému pri ohníčku.
Naklonili sme sa bližšie keď si cudzinec odkašľal a pokračoval.
"No, nieje to irónia keď sa najnižší zo všetkých rás, ľudia, stali
pánmi sveta? Ale to je výsledok ľudskej vôle. Ani bohovia nikdy
neočakávali že by sa ľudia stali pánmi sveta."
"A teraz
vám poviem príbeh o najbriliantnejšom ľudkom kráľovstve aké kedy
existovalo. Toto je príbeh ľudí, čo šli rovnakou cestou ako obri."
Episoda 12: Propsaná historie
Počas dlhých bojov s orkami a elfmi si ľudia začali medzi sebou tvoriť
primitívne kráľovstvá. Centrálnu skupinu tvoril klan Athena a ľudia
zruční v mágii. Chránili svojich ľudí, držali poriadok prostredníctvom
vyhrážok a miestami sa účastnili v malých a veľkých bitkách.
Poriadok nastal keď vodca Atheny, Shuniman, spojil územia teraz známe
ako Aden a Elmore. Svoje kráľovstvo nazval Elmoreden a ustanovil sa
jeho imperátorom. Koruna z listov stromov predtavujúca jeho predkov sa
stala zlatou korunou s ligotavými drahokamami. Stal sa známy a mocný
skoro ako bohovia v očiach jeho nasledovníkov.
Imperátor
Shuniman mal obavy z krátkeho života ľudí. Fakt že Gran Kain, boh smrti
a ničenia bol ich tvorcom, dával ľuďom komplex menejcennosti. A to že
boli stvorení so zbytkov ostatných rás bolo hlboko ponižujúce pre
nových vládcov sveta. Pre nové kráľovstvo potrebovali nový mýtus, novú
históriu, ktorá by z nich spravila hrdé bytosti.
Eventuálne, po rozsiahlej náboženskej reforme, spravil Shuniman
Einhasad bohyňu ľudí namiesto Gran Kaina. Mýty a história sa prepísali
a tí čo robili čiernu mágiu ako aj nasledovníci Gran Kaina boli
prenasledovaní. Náboženská reforma pokračovala po generácie až kým
ľudia uverili že Einhasad je bohyňa dobra a ich stvoriteľka a Gran Kain
je jednoducho boh zla. Keď to Gran Kain zistil, len sa zasmial.
"Nebudem sa hnevať aj keď ma nebudú uctievať. Ale hlúpi ľudia,
akokoľvek sa snažíte chytiť nebesá vašimi rukami -- sú nebesá skutočne
menšie ako váš úchop?"
Episoda 13: Elmoreden a Perios
Počas vlády Imperátora Shunimana Elmoreden rástol, ale v Gracii, mieste
za oceánom vznikali nepokoje. Gracia bolo rozmanité a nebezpečné
územie. Mnoho ľudských skupín bojovalo o nadvládu, no nebola žiadna
silnejšia čo by zjednotila ostatné. Malé kráľovstvá vyrastali na tomto
území, bojujúce medzi sebou či už v malom alebo vo veľkom v boji o
dominanciu.
V deň keď silná armáda Elmoredenu vtrhla
do Gracie po morskom moste, kráľovstvá Gracie boli donútené zjednotiť
sa v spoločnej obrane. V tomto procese sa zničilo množstvo
aristokracie. Zostávajúcia aristokracia narastala na sile. Na konci
boli vojská Elmoredenu odrazené, a v Gracii sa sformovalo spojené
kráľovstvo Gracie. Toto kráľovstvo sa nazývalo Perios.
A
tak Perios a Elmoreden pokračovali v boji o dominanciu. Elmoreden, korý
bol skôr založený a mal obrovskú vojenskú moc, bol omnoho mocnejší. Ale
Perios mal svoje vlastné výhody. Bol to oceán oddeľujúci obe kráľovstvá
limitoval smer útoku Elmoredenu. A takisto ľudia z Periosu mali v moci
silné relikvie ktoré tu zanechali obri a mohli byť výhodou vo vojne.
Elmoreden aj so svojou ohromujúcou silou nemohol poraziť Perios.
Episoda 14: Beleth a Ivory Tower
Kráľovstvo Elmoredenu bolo domovom Ivory Tower, inštitúcie pre výuku
mágie. Mágovia v Ivory Tower pracovali na odhalení, štúdiu a
zdokonalení mágie starovekých obrov. Sila učňov z Ivory Tower bola
veľká a raz dosiahla skoro rovnakú silu ako Elmoredenský imperátor.
Z Ivory Tower pochádzal Beleth, najsilnejší mág zo všetkých a jeden z
najväčších géniov aký kedy kráčali po zemi. Bol posadnutý mágiou obrov
a chcel získať všetky ich tajomstvá. Ale sila obrov bola prekliata a
nevhodná pre človeka. A tak ako ju postupne získava,l sa Beleth stal
ambicióznejší a netrpezlivejší. Zalarmované kráľovstvo a mágovia sa
spoločne postavili Belethovi. Ale Beleth mal obrovskú moc v čiernej
mágii.
Nakoniec mágovia z Ivory Tower použili zakázanú
čiernu mágiu aby prekonali Belethovu silu, tak aby ho uväznili a
zavreli v chodbách pod vežou. No napriek rytierom a mágom strážiacim
zámku sa Belethovi podarilo utiecť. Utiekol na Hellbound Island kde
znovu získal sily a pokračoval v jeho snahe dobyť svet.
Čierna mágia použitá na chytenie Beletha mala ďalší efekt. Južná časť
územia, teraz známeho ako Gludio, bola premenená na pustatinu použitím
čiernej mágie a mnoho ľudí bolo zabitých použtím týchto kúziel. Z tohto
kráľovstvo obvinilo Beletha a rozšírilo správu že Beleth bol diabol
medzi ľuďmi.
Episoda 15: Nespokojnosť Elfov
V Elfských lesoch sa zatiaľ konali veľké zmeny. Po strate kontrly
územia v prospech ľudí, elfovia vo veľkom stratili záujem bojovať. Už
zabudli na svoju ambíciu vládnuť kontinentu a stačil im mierumilovný
život v ich lesoch.
No vytvorila sa skupina zvaná
Hnedí Elfovia, ktorí boli nespokojní s životom elfov. Posadnutí silnou
ambáciou, trvali na tom že boje s ľuďmi musia pokračovať - aj keď by to
znamenalo použitie zakázanej čiernej mágie. Tento postoj sa však
stretol s odporom ostatných Elfov.
V tomto čase as medzi Hnedými Elfmi objavil Ľudkský mág, predstúpil pred ich vodcu a riekol.
"Kráľ Hnedých Elfov - ty chceš moc. Ale Stromoví Elfovia a ich stúpenci
sa obávajú že by si získal moc, ktorú si zaslúžiš. Boja sa len toho či
zaútočíš na nich, alebo privedieš ešte väčšiu pohromu útokom na Ľudí.
Sú to tieto slabé myšlienky, ktoré v Elfoch vyvolali slaosť akú majú
teraz."
Vodca Hnedých Elfov odpovedal s rezervou, "Kto si, Ľudský Mág? Čo sa nám to snažíš nahovoriť?"
"Moje meno je Desparion a som len obyčajný mág. Ale mám moc, ktorú
potrebujete. Môžem vám pomôcť získať čo potrebujete, a za odmenu mi
dáte to čo potrebujem ja."
"To čo ty potrebuješ? A čo to má byť?"
"Vaša mladosť. Tajomstvo vašeho večného žibota." Na Desparionových
kútikoch sa zjavil drobný úsmev. "Aj keď som zručný v mágii, Som len
človek a dĺžka môjho života nie je ani sto rokov. Takže, kráľ Hnedých
Elfov, aká je tvoja odpoveď? Môžeme si navzájom pomôcť získať čo
potrebujeme."
Zaslepení túžbou po moci ktrú Desparion
ovládal, Hnedí Elfovia súhlasili z podmienkami a učili sa od neho temnú
mágiu. Desparion na oplátku dostal tajomstvo nesprteľnost a spokojný
opustil lesy.
Elfovia keď sa to dozvedeli vyhnali Hnedých
Elfov ktorí opustili Einhasad a začali uctievať Gran Kaina. Vypukol boj
medzi Elfmi. Hnedí Elfovia vycvičení Desparionom použili smrteľné kúzlo
na vyhladenie Stromových Elfov. Stromoví Elfovia so svojim posledným
vydýchnutím uvalil kliatbu na Hnedých Elfov. Kliatba nakazila lesy
Hnedých Elfov a tí sa stali rasou temna. Odvtedy boli Hnedí Elfovia
známi ako Temní Elfovia.
Episoda 16: Koniec Zlatých Časov
Zlatý vek Elmoredenu prišiel približne tisíc rokov po jeho založení za
vlády Imperátora Baiuma. Baium vytvoril najsilnejšiu armádu v histórii
Elmoredenu s použitím svojej charizmy a vodcovských schopností. Armáda
potlačila orkov, ktorí mali značný vplyv v severných častiach Elmoru do
čierneho lesa teraz známeho ako Orkské Kráľovstvo. Baiumova armáda
ďalej útočila na Perios a obsadila južné územia Gracie.
V pokročilejšom veku sa Baium prestal zaujímať o dobývanie a sústredil
sily kráľovstva na výstavbu veže, čo by siahala až do nebies.
"Moje menovzbudzuje strach v každom kúte kontinentu. Desiatky tisíc
životov môže byť zničených, alebo ušetrených mávnutím mojej ruky. Moja
moc je obrovská. Nemôžem však uniesť to, že moja moc bude trvať len
niekoľko dekád! Nie -- získam večný život od bohov a budem vládnuť
svojmu kráľovstvu naveky!"
Baiumova obrovská veža sa
stavala tridsať rokov. Chcel sa po veži vyšplhať do sídla bohov a
získať tajomstvo večného života. Keď sa tam dostal, bohovia mu
oponovali a dali túto odpoveď:
"Dieťa podradných ľudí, a
podradný človek sám: Ty sa opovažuješ zaťažovať nás prosbami o svoj
večný život? Nič si sa nenaučil z lekcie obrov? Tak dobre, ak chceš
večný život dostaneš ho."
Baium na seba priniesol hnev
bohov a tí ho uveznili na vrchole jeho veže. Po náhlom zmiznutí
imperátora sa strhol boj šľachtických rodov o získanie dedičstva trónu.
Množstvo aristokratov si tiež robilo nárok na trón a celé kráľovtvo
Elmoredenu zachvátil vnútorný konflikt. Náklady a práca na výstavbu
veže zanechali kráľovstvo aj tak v dosť oslabenom stave. Poslednou
kvapkou boli konflikty o rozbitý trón. Mocné kráľovstvo Elmoredenu,
žijúce po tisíc rokov začalo upadať. Za necelých dvadsať rokov bolo
úplne zničené.
Episoda 17: Návrat k ohništi
Príbeh pri ohníčku, vymenený za jedlo a teplo ohňa sa začal uberať zlým
smerom. Nepoznali sme totožnosť tohto cudzinca a ani to prečo nám
vypráva tieto príbehy. No napriek tomu sme pozorne počúvali a ani sa
nepohli ako keby nás držala nejaká neviditeľná sila v našich sedadlách.
Muž sa choval ako keby sme tam ani neboli. Pozbieral
suché drevo a triesky okolo neho a hodil ich do uhasínajúceho ohňa.
Plameň, ktorý už vyhasínal, sa znova rozhorel jasnou žiarou. Mujž sa na
nás ani nepozrel a začal znova rozprávať.
"Môj príbeh sa
takmer končí. Príbeh ktorý vám poviem teraz je známy - je to príbeh
ľudí ktorí žijú dodnes. Toto je príbeh kontinentu po páde Elmoredenu."
Episoda 18: Boj o Kontinent
Aj keď pád Elmoredenu spomalil pád kráľovstva Periosu, nič nemohlo
zastaviť postupujúcu pliagu z Gracie na južné územia, ani devastujúcu
zimu zo severu. Tak ako Elmoreden aj Perios skončil v zaprášených
svitkoch histórie.
Po páde týchto mocných kráľovstiev,
zem ostala v strašných nepokojoch a temné časy pripomenuli dozvuky
Veľkej Pliagy. Ľudská aristokracia navzájom bojovala medzi sebou o
prvenstvo a niektorí dali iným rasám územia výmenou za vojenskú moc.
Orkovia sa chytili tejto šance a znovu dali pocítiť svetu svoju silu.
Zmobilizovali armádu a vypravili sa zase raz na svoju cestu obsadiť
kontinent. Ich armády boli silné a čoskoro dobili severné časti Elmoru,
ale boje medzi vzenšenými a podradnými orkami ich oslabili.
V tomto konflikte neostávalo Elfom nič iné ako bojovať so svojimi
vlastnými Temnými bratmi. A trpaslíci ktorí nemali šancu proti silným
orkom boli zatlačení nabok.
V tomto čase sa zrodila
dominantná ľudská skupina, známa ako kráľovstvo Elmoru. Ich tvrdenie,
že boli potomkami Elmoredenu, bolo akceptované, lebo boli silní a mali
oceľ za svojimi tvrdeniami. Armáda Elmoru mala mnoho krvavých stretov s
orkami. Vojna trvala niekoľko rokov s obrovskými stratami na oboch
stranách. Sily boli vyrovnané, a aj keď ľudí bolo viac, sila orkov sa
im vyrovnala. No na konci sa armáda orkov vzdala a vrátila naspäť do
ich územia kde mohli zbierať sily a plánovať pomstu. Tí trpaslíci ktorí
prežili boli vyhnaní z územia ľudí hlboko do Spine Mountains (Ostnaté
Hory, pozn. prekl.)
Vyčerpaná armáda Elmoru konečne
získala moc nad severným územím a vybrala sa na juh aby zjednotila
kontinent pod Elmorskou vlajkou. Ale spojenie kontinentu sa nekonalo.
Oren, najmocnejšie z južných kráľovstiev, odrazilo útok silnou mágiou a
vycvičenou armádou a Elmore sa nemohol zrovnávať so silou tejto armády
odhodlanou chrániť svoje územie.
Rôzne južné kráľovstvá
prosperovali pod vedením Orenu a začali formovať národ. Tieto
kráľovstvá navzájom držali rovnováhu a boli silné a prosperujúce.
Episoda 19: Vznik Kráľovstiev
Vojny trvali niekoľko generácií a z chaosu vznikli prvé snahy o
spojenectvo v Gracii. Muž menom Paris, s jeho vojenskou mocou a
ohromnou silou priniesol jeho ľuďom slávu a vyhral mnoho bojov a
obsadil územie v mene Beheima.
Paris sa stla
legendárnym keď sa on a jeho armáda postavili proti zlomyseľným horalom
z Quaseru. Tor, najsilnejší bojovník Quaseru, utŕžil v zúfalom boji od
Parisa ťažkú ranu. Tor nikdy predtým neprehral súboj a legenda vraví že
zranený Tor povedal, "Si skutočne človek? Taká sila, taká rýchlosť!"
Paris stál nad svojím nepriateľom a rozhladol sa po okolí a odpovedal,
"Tak moc si želám zjednotiť toto územie... Statočný bojovník zo severu,
prisahaj mi vernosť a spolu porazíme všetkých ktorí sa nám postavia."
A tak Paris viedol Rytierov Bieleho Sokola, Divokých Rytierov a teraz
aj jeho novýchg spojencov horalov po území Gracie a dosiahol veľa
vojenských víťazstiev. Územie Beheimu sa rozrástlo na päťnásobok svojej
pôvodnej veľkosti a Paris vyvolal vzburu proti vznešeným a dosadol na
trón.
Medzitým južné oblasti tiež prekypovalii aktivitou a
mnohí boli zaskočení správami o nepokojoch medzi Graciou a Elmorom.
Charizmatický vodca Raoul viedol svoju vlastnú kampaň na vytvorenie
sily pod jeho vlajkou. Šikovný rozprávač Raoul neporazil nepriateľov
zbraňami, ale slovami. Jeden z jeho prejavov vyzeral asi takto:
"Páni zeme! Čo nevidíte čo sa deje za našimi hranicami? Strašní
nepriatelia sa rútia na nás kým sa tu rozprávame! Kráľovstvo Elmoru už
dlho túži po našom bohatstve a čaká len na pravý moment na útok. A keď
sa Gracia za morom rozhodne tiež zaútočiť, sme stratení! Nemáme inú
možnosž ako zjednotiť sa pod spoločnou vlajkou a pripraviť sa na
vojnu."
Raoul použil presviedčanie aby pevne spojil južné
krajiny. Ale hrozba Elmoru nebola taká veľká ako sa zdalo lebo mali
plno práce s povstaním orkov na to aby sa zamerali na Aden.
Bez ohľadu na to, Raoul najprv spojil sily s jeho lojálnym spojencom
Innadril, a spolu tieto krajiny sformovali kráľovstvo Aden. Na rozdiel
od Parisa Raoul viedol nekrvavú kampaň a zašiel na západ aby získal
Giran a Dion.
V Orene sa Raoul po prvý krát stretol s
odporom. Oren sa ustanovil za vodcu južných krajín a neprijal iného
vodcu ako seba samého. Eventuálne sa tieto dve kráľovstvá začali
škriepiť, ale Aden šikovne získal víťazstvo. Gludio, ktoré bolo svedkom
tejto potyčky sa dobrovoľne rozhodlo pridať k Adenu a tým zavŕšil
spojenie Adenu. Potom sa Raoul stal spojeneckým kráľom.
Episoda 20: Dediči územia
Coskoro po zjednoteni Adenu si Gracia podrobila svoje vlastne uzemie,
ked zvysok opozicie, Hwuh, padol do ruk Parisovi. Paris spravil hlavnym
mestom Arpenino a reorganizoval strukturu kralovstva.
Teraz mocny Aden dokazal ze je silny a nehodno sa s nim zahravat, ked
sa uspesne ubranili utoku Elmoru. Po nahlej smrti Raoula sa zacala nova
kapitola v historii Adenu. Elmore citil ze Aden je zranitelny a
opakovane napadal severne casti Adenu. Raoulov nastupca, Trabis,
dokazal odradit utocnikov, ale zomrel po nakazeni zahadnou chorobou.
Dalsim v poradi na tron bol sestnast rocny Amadeo.
Ked sa
to dopocul Paris, potesil sa, "Nebesa su naklonene nasej Gracii!
Sestnast rocny kral? Toto bude pad Adenskeho kralovstva!"
No Paris kruto podcenil mladeho Amadea. Chlapec briliantne obranil
masivny utok Elmoru a Paris citil ze jeho sanca porazit Aden sa
stratila. Ignoroval rady vsetkych svojich radcov, vratane svojej pravej
ruky, muza zvaneho Dillios, a spustil masivny utok na Aden po mori aj
po susi.
Vysledok bol katastrofalny.
Asteir, vyhnany kral Elmoru sa pridal k Adenu, dlhorocnemu nepriatelovi jeho otca.
"Nemas v sebe kuska hanby? Mal by si sa nabodnut na svoj mec za to ze
si sa pridal k nepriatelovi tvojho otca!" krical nahnevany Paris.
Asteir mu odpovedal, "O toho holobriadka sa postaram neskor, ale teraz si ty moja hlavna korist."
Bitka o Giran zvratila priebeh vojny, a vojska Gracie, porazene a
demoralizovane, sa vratili do ich kraja. Parisova porazka vo vojne s
Adenom na nom zanechala velku jazvu, lebo nikdy predtym nepoznal
prehru. Paris neskor ochorel a zomrel.
Nastupca tronu
Gracie bol muz menom Carnaria, o ktorom si mnohi mysleli ze nie je
vhodny pre kralovstvo. Opozicny Cucarus vystupoval proti Carnariovi.
Verny radca, Dillios, pomohol Cucarusovi ziskat popularitu u obyvatelov
Gracie, a Carnaria rozdelil kralovstvo na dve casti. Severna a Juzna
Gracia sa stali trpkymi nepriatelmi a ich spor ich znacne oslabil.
Toto boli vynikajuce spravy pre Amadea, a vyuzil prestavku vo vojne na
posilnenie Adenu. Jeho snahou vstupili Aden, Elmore a Gracia do
mierovej zmluvy a nastal krehky mier.
Episoda 21: Epilóg
Keď muž dokončil svoj príbeh, začalo už na obzore svitať. Dlhá noc
uplynula a blížil sa úsvit. Z ohňa už nič neostalo okrem tlejúceho
popola. Vyprávač si opäť zapálil fajku a zhlboka sa nadýchol.
"No, môj príbeh sa tu končí. S postupom času bude ale určite
pokračovat. Kto vie, možno aj vaše mená budú raz v tomto príbehu..."
Začalo sa predierat slnečné svetlo a ja som cítil že mi niečo veľmi
dôležité uniká. Dalo to dosť námahy nájsť môj stratený hlas a spýtať
sa, "Kto ste? Prečo ným hovoríte tieto príbehy a odkiaľ ich vlastne
viete?"
Muž sa bez slova postavil na nohy. Ako sa
postavil, bol väčší! Vyzeral celkom normálne keď sedel, ale teraz bol
obrovský, aspoň dvadsať stôp vysoký - a vrhal na nás všetkých tieň.
Jeho obrysy ostali skryté pod kapucňou. Potom sa pomaly a potichu začal
strácať... Dalo sa to popísať ako rozplývanie sa po okrajoch a potom sa
vyparil v závane vetra, Bol preč ako prach.
Nič nám
nepovedal, ale myslím že viem, kto to bol. Skrývanie svojej podoby a
vyprávanie historiek rasám tohto sveta je presne to, čo by robil ten,
čo tu bol od samého vzniku sveta. Možno práve ten, čo stvoril ľudí...